layout: layouts/standalone.tsx styles: cells title: Neoficiální řešení zkoušky PV131 z 5. 6. 2020 math: true ---

Mějme fotografii, kterou chápeme jako spojitý dvourozměrný obraz o rozměrech 15x10 cm. Zadefinujte takovou vzorkovací funkci pro její naskenování, aby výsledný digitální obraz byl naskenován v kvalitě 300 dpi (dots per inch). Pro jednoduchost použijte převod 1 palec (inch) = 2.5 cm.

Pozn. 15 cm = 6 in, 10cm = 4 in

Je dán 2D diskrétní obraz o velikosti 512x512 pixelů a na něm provedená 2D diskrétní vlnková transformace s Haarovou bázovou funkcí až do úrovně, kdy je ve výsledném obraze přítomen jen jeden aproximační koeficient. Určete, kolik bylo třeba provést úrovní rozkladů na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční složky, a celkový počet detailních koeficientů pro diagonální směr přes všechny úrovně rozkladů dohromady. Řešení bez odvození nebo vysvětlení bude hodnoceno 0 body.

, . Je tedy třeba provést 9 úrovní rozkladu a výsledek bude mít 8 HPF variant, tedy počet diagonálních detailních koeficientů je:

Mějme 1D diskrétní signál délky s konstantní úrovní . Znázorněte jemu odpovídající frekvenční spektrum s důrazem na amplitudy jednotlivých Fourierových koeficientů a také na popis souřadného systému v rámci jedné zvolené periody.

Dvourozměrné konvoluční jádro zadané maticí je separabilní, právě tehdy když hodnost této matice je rovna 1. Pro níže uvedené konvoluční jádro uveďte jednu konkrétní konfiguraci hodnot neznámých proměnných a, b, c, d, e tak, aby toto konvoluční jádro bylo separabilní:

Mějme 2D diskrétní obraz , dva 2D lineární filtry a a dva 2D nelineární filtry a . Uveďte příklady filtrů, kdy neplatí:

  1. ,

  2. ,

  3. .

  1. Nejsou příklady. Lineární filtry lze vždy vyjářit konvolucí a ta je asociativní.

  2. C = maximový filtr, D = minimový filtr

  3. A = gaussian, D = median

Mějme dva libovolné 2D diskrétní obrazy a o velikosti M x N pixelů, na které aplikujeme 2D diskrétní Fourierovu transformaci. Uveďte:

  1. počet Fourierových koeficientů, které tato transformace spočítá pro každý z obrazů a ;

  2. výčtem prvků nejmenší (ve smyslu množinové inkluze) možnou podmnožinu Fourierových koeficientů, která umožní jednoznačně rozhodnout, zda obrazy a mají stejnou průměrnou intenzitu.

  1. M x N

  2. Jeden. Koeficient v počátku indikuje intenzitu.

Do přiloženého dvouúrovňového obrazu zakreslete přibližné pozice značek, které povedou algoritmus záplavy, aplikovaný na velikost gradientu obrazu , k očekávanému výsledku v obraze .

07
07solution

Uveďte hodnoty minimálního a maximálního Feretova průměru pro základní geometrické útvary:

  1. čtverec o straně délky a,

  2. obdélník se stranami délky a a b,

  3. kruh o poloměru r,

  4. kružnice o poloměru r,

  5. rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník s přeponou délky a.

  1. min = a, max =

  2. min = min(a, b), max =

  3. min = max = 2r

  4. min = max = 2r

  5. max = a, min =

Mějme dvě diferenciální rovnice:

s počátečními podmínkami a , které definují změny dvou 2D diskrétních obrazů a o rozměrech 5x5 pixelů v čase t. Odvod’te, jak budou vypadat obrazy a při použití časového kroku pro obraz a pro obraz .

Mějme libovolný dvourozměrný digitální šedotónový obraz velikosti 65x33 pixelů. Určete nejvyšší možné prostorové frekvence v něm obsažené (pro každou osu zvlášť) a uveďte, jak vypadají jim odpovídající bázové funkce.

Nejvyšší frekvence je taková, která se "dotkne" ka6dého pixelu v dané ose:

  1. pro x: 65 Hz / m (za předpokladu 1 pixel = 1 metr)

  2. pro y: 33 Hz / m

Bázové funkce:

Odvoďte předpis jednorozměrného spojitého signálu, který vznikne jednorozměrnou spojitou konvolucí . Funkce je definována následovně:

Fourierova transformace:

Mějme dvourozměrný binární obraz, jehož popředí obsahuje právě čtyři pixely na pozicích a , přičemž předpokládejme, že souřadný systém má počátek (tj. bod ) vlevo dole, osa x je orientována vpravo, osa y svisle nahoru a souřadnice obrazových bodů jsou uváděny jako .

  1. Popište, jak vypadá obsah akumulátoru po aplikaci diskrétní přímkové Houghovy transformace. Určete zejména počet a souřadnice význačných bodů.

  2. Určete pozici jednoho pixelu v původním binárním obraze, po jehož přidání do popředí tohoto obrazu by příslušný akumulátor obsahoval právě dvě globální maxima, která by odpovídala úhlopříčkám čtverce s vrcholy v původních čtyřech pixelech popředí tohoto obrazu.

  1. Pokud má akumulátor rozumnou velikost, pak v něm budou 4 "oblouky" a 6 význačných bodů v místech, kde se 2 oblouky protínají. Souřadnice:

Pomocí konvolučního teorému dokažte vlastnost distributivity jednorozměrné diskrétní konvoluce vzhledem k operaci sčítání. Nezapomeňte jednotlivé kroky důkazu patřičně zdůvodnit, jinak budou hodnoceny 0 body. Stejně bude hodnocen i důkaz nevyužívající konvoluční teorém.

Chci dokázat .

Konvoluční teorém:

Nechť , pak

Dokažte, že aplikací Fourierovy transformace na libovolný jednorozměrný reálný diskrétní signál sudé délky získáme alespoň dva čistě reálné Fourierovy koeficienty. Tip: Uvědomte si, že je rozdíl mezi pojmy sudý signál a signál sudé délky.

1D DFT:

f(x) má sudou délku > 0, tedy .

Pro x = 0 platí , tedy je reálné číslo.

Pro x = k platí , což je vždy 0, tedy i je reálné číslo.

Tedy platí, že signál nenulové sudé délky má alespoň 2 reálné Fourierovy koeficienty.